V minulém týdnu jsme zde uvedli článek o lesních mateřských školkách (dále jen LMŠ), které během posledních pár let musely řešit problémy spojené s nově přijímanými a měněnými právními předpisy. Nyní vám přinášíme rozhovor s paní Magdou Kvítkovou z Asociace lesních MŠ, která sdružuje přes 120 LMŠ a tzv. lesních klubů z celé České republiky.

Zajímalo nás, jak aktuální legislativní změny ovlivní situaci LMŠ a klubů v ČR, a ptali jsme se také na některé zákonné podmínky, jejichž splnění by mohlo být pro lesní školky či kluby problematické.

Paní Kvítková, jak podle Vás ovlivní legislativní změny množství LMŠ v ČR? Očekáváte jejich přírůstek?

LMŠ/kluby přibývají v posledních letech tempem několika školek za měsíc. Je pravděpodobné, že s vyjasněním legislativního prostředí a blízkostí dalšího termínu pro zápis do rejstříku MŠMT dojde k dalšímu nárůstu počtu LMŠ/klubů. Ukotvení LMŠ ve školském systému zajišťuje provozovatelům nezbytnou právní jistotu, vzdělávání s důrazem na ekologii, poznání širšího rámce světa, v němž se pohybujeme, a jeho nejzákladnějších zákonitostí, spolu s všestranným rozvojem dítěte zase koresponduje s požadavky dnešních rodičů předškoláků, proto lze do budoucna očekávat další nárůst počtu LMŠ.

Jsou i v současně platné právní úpravě, zejména v rámci školského zákona a hygienické vyhlášky, body, které jsou pro LMŠ problematické?

Právní úpravy týkající se LMŠ jsou především nové (hygienická vyhláška vyšla v prosinci 2016), proto bude nějakou dobu trvat, než se procesy týkající se nahlížení na LMŠ zažijí a zautomatizují.

Zaznamenali jste po legislativních změnách zvýšený zájem o zápis lesních školek do rejstříku MŠMT? Je pro některé LMŠ výhodnější zůstat „nerejstříkovým“ zařízením?

LMŠ mohly v posledním měsíci díky vstřícnému přístupu MŠMT a krajských školských odborů, které MŠ (nejen ty lesní) registrují, poprvé zažádat o vstup do rejstříku MŠMT, dochází tedy k prvnímu, skokovému nárůstu počtu LMŠ v rejstříku. Další nárůst zájmu o vstup do rejstříku očekáváme s přiblížením dalšího administrativního termínu pro vstup, tedy letos v září. V minulosti byly v rejstříku jen dvě LMŠ, kterým se podařilo najít si vlastní cestu.

Poznámka: Kterákoli MŠ, která chce být v provozu, musí zažádat o vstup do rejstříku na příslušném krajském školském odboru v září předcházejícího roku. V září 2017 tak školky budou žádat o povolení k provozu od září 2018.

Nerejstříkovými zařízeními zůstanou v první vlně školky/kluby, které vyčkávají, až se procesy zautomatizují a oni budou moci těžit ze zkušeností kolegů. Dále kluby, které mají nepravidelný provoz, například jen několik dní v týdnu, a kluby, zejména rodičovské iniciativy, které chtějí z principu zůstávat mimo systém.

V aktuálně platném znění školského zákona je uvedena podmínka, že zázemí LMŠ nesmí být stavbou podle občanského zákoníku a stavebního zákona. Je tato „definice“ problém?

Zmiňovaná definice vystihuje podstatu LMŠ, tedy fakt, že vzdělávání dětí probíhá venku a zázemí plní u LMŠ jen velmi specifickou funkci (zahřát se, najíst se, odpočinout si). Na rozdíl od klasické MŠ neslouží zázemí k delšímu pobytu dětí.

Na zpřesnění výkladu „zázemí“ komunikujeme jak s MŠMT, tak s Ministerstvem pro místní rozvoj. Výklad pojmu stavba je poměrně komplikovaný a nadsazeně řečeno, za stavbu je možné považovat i přístřešek na dříví. Do takového výkladu by se pak „nevešlo“ žádné zázemí. Platí, že zázemí LMŠ by mělo v souladu s ideou lesních školek/klubů, kterou podporuje i MŠMT, být přírodě blízké, například jurta, nebo maringotka atp. Zázemí často sestává z několika komponentů, z nichž každý plní konkrétní funkci, přičemž platí, že zázemím by neměly být například nebytové prostory ve stavbách, nebo prostory, které „jen“ nevyhověly standardům pro klasickou MŠ atp.

Pro existenci LMŠ je velmi důležité, aby lesní školky byly zřizovány a provozovány na základě poptávky po vzdělávání dětí tímto konkrétním způsobem, nikoliv jako důsledek neochoty podřizovat se konkrétní části nějaké vyhlášky. Taková, nekvalitní LMŠ by měla být snadno rozpoznatelná podle nerealizovatelného, nefunkčního školního vzdělávacího programu (ŠVP). Lesní mateřské školy se stejně jako „klasické“ MŠ řídí tzv. Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání, na jehož základě vypracovávají vlastní ŠVP. V něm prokazují, jakým způsobem zajistí nabývání všech požadovaných kompetencí dětmi předškolního věku právě v prostředí své MŠ. Podobu a naplňování ŠVP u všech, tedy i lesních MŠ, kontroluje Česká školní inspekce.

Nejasné může být také zásobování LMŠ pitnou vodou. Dle aktuálně platné hygienické vyhlášky je možné pitnou vodu dovážet nebo donášet v odpovídajících nádobách. Zároveň je zde ale uvedeno, že v hygienickém zařízení je nutné zajištění pitné tekoucí vody. Znamená to, že LMŠ musí být připojena na vodovodní síť a donášená/dovážená voda tak vlastně nestačí? Jak je to s teplou vodou?

Aktuální hygienická vyhláška vychází z dobré praxe českých i zahraničních LMŠ/klubů a odpovídá jejich reálným potřebám a možnostem. Zajištění pitné tekoucí vody umožňuje také dovozem v odpovídajících nádobách s výtokovým kohoutkem. Není možné pouze dovezenou pitnou vodu z nádoby „nabírat“, aby nedošlo k její kontaminaci, toto opatření nepředstavuje žádný problém. Teplá voda může být zajištěna například dovozem v nádobách (várnicích), které teplotu vody dlouhodobě udrží.

A co dodat závěrem?

V prvé řadě děkujeme paní Magdě Kvítkové za zodpovězení našich všetečných dotazů a všem lesním mateřským školám a klubům v ČR přejeme hodně zdaru v jejich cestě za poklidným fungováním. Věříme, že díky vstřícnějšímu právnímu prostředí nalezneme na mapě ČR čím dál více lesních školek a že se rozrostou také v našem regionu.

Autor: Eva Vaculíková

Zveřejněno: 9. 2. 2017